Zájezdní hostinec

Bokomara

1:NF#ma kraji města, kde trHm7olej končí,
znám mDmaj7ísto, kde přC#merůstá trF#máva,
kde rozbitá cesta se s mHm7ěstem loučí,
tam zDmaj7ájezdní hC#mostinec stF#mával,
prHm7o všechny formany Amaj7i vandrovní
znHm7avený dalekou pAmaj7outí
bHm7ylo vždy víno i spAmaj7aní skrovný
Hma chleba v ošatce z prC#outí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:NF#ma kraji mF#m/Fěsta už nF#m/Eestojí nH/D#ic,
jen mDmaj7oderní bC#mudova v mF#městě,
kde pivo prej tF#m/Fočí se až z PF#m/EopovicH/D# 
a zDmaj7a pokoj zC#maplatíš dvF#mě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: